Filmy s náladou Hořkosladký

Můj šéf Gideon nemá o obdivovatelky nouzi. Už tři roky pracuji jako jeho asistentka a mou hlavní náplní práce je odhánět nechtěnou pozornost, blokovat flirty a odmítat pozvání s postranními úmysly. Všichni si myslí, že spolu něco máme, protože jsem tu vydržela ze všech nejdéle. Nikdo ale netuší, že po večírcích se vracím do domku pro služebnictvo za sídlem Waldorfů, abych mámě pomohla prát jeho košile.

Pro všechny je Elise jen Christianova poslušná onuce, která pro peníze snese každé ponížení. Všichni by se vsadili, že se ho bude držet navždy. Omyl. Byla to jen dobře placená práce a ona si zkrátka odpracovala své. Teď jí smlouva vypršela. Odchází a už se nikdy neohlédne.

Felix (pasiv) a Dimitri (aktiv), agenti ze znepřátelených frakcí, spolu už pět let hrají smrtící hru. Navzdory profesionální rivalitě sdílejí nepsané pravidlo: 'mise jsou mise, ale postel je naše'. Pod povrchem však rozkvetly skutečné city. Když na Felixe zatlačí nadřízení, předstírá lhostejnost, aby svého milence ochránil. Jaderná krize je donutí vydávat se za pár během tajné mise na jachtě, kde se z předstíraného románku stane skutečnost. Po návratu si vyříkají všechna nedorozumění a spojí síly. Zlikvidují hlavního strůjce v pozadí, nafingují vlastní smrt a uniknou z organizace. Zbaví se identit zabijáků a tito kdysi osamělí a hrdí muži nacházejí jeden ve druhém vykoupení. Konečně si mohou užívat poklidný život, o kterém vždycky snili.

Po rozvodu vychovává Stella Vanceová dceru úplně sama. O pět let později ji ale jedna divoká noc přivede zpátky do náruče jejího exmanžela Victora Crofta. Najednou je všude, kam se podívá. Když je další nečekané setkání svede znovu dohromady, uzavřou novou dohodu – pokud to mezi nimi ještě za něco stojí, proč to zahazovat? Victor je teď odhodlaný v jejím životě zůstat a chce ji mít jen a jen pro sebe.

Zbývalo 23 dní do maturity, když mi na sešit položil mišpulový bonbon se slibem: V den maturity ti musím něco říct. Ale když ten den nadešel, jeho dům byl úplně prázdný a telefon odpojený. Čekala jsem tři dny, smazala všechno, co s ním souviselo, a odstěhovala se daleko pryč. O šest let později jsem na seznamce narazila na jeden profil. V popisku stála jediná věta: Mišpulový bonbon se rozpustil.

Bohatá dědička Summer Sterlingová tají svou identitu a pracuje ve stájích. Její milenec, magnát Asher Hawthorne, zneužil jejich pětiletý vztah k vlastním firemním ziskům. Když Summer jeho lži prohlédne, nafinguje u řeky vlastní smrt a posléze se vrací s nesmírnou mocí. Bývalý přítel teď lituje a prosí ji o odpuštění, zatímco kamarád z dětství, který ji už patnáct let miluje, věrně čeká. Pronásledována temným tajemstvím řeky si musí zvolit svůj další osud.

Zoey, kterou vlastní rodina zavrhla, zradí bratr a ona zůstane naprosto bez prostředků. Na samém dně potkává Stevena, chladného miliardáře, který si drží všechny od těla. Jejich osudové setkání spojí dvě srdce, pomůže jim zahojit rány, najít lásku a přepsat vlastní osud.

Pětiletá Hope žije se svou matkou Lynn Fosterovou, která trpí leukémií. Přežívají jen díky sběru prázdných lahví. Když Hope náhodou zachrání pana Starka staršího při náhlém infarktu, dostane se do rodinného sídla Starkových. Pan Stark si všimne, jak moc se Hope podobá jeho synovi Ericovi, a nabídne jí 50 000 USD měsíčně za to, že bude předstírat, že je Ericova dcera. Eric ji však od začátku nesnáší. Když ale Hope zazpívá píseň, kterou tak dobře zná, konečně odhalí pravdu...

Zamilovaná Mia vždy dávala Prestona, syna ředitelky, na první místo. Když zjistí, že ji podváděl s bohatou dědičkou Vivian Waldenovou, zosnuje s jeho vypočítavou matkou plán velkého útěku. Získá Preston její srdce zpět, než Mia natrvalo odjede do Londýna, nebo si její lásku získá Sebastian, tajemný královský mladík?

Celá rodina mě donutila vzít vinu za adoptivní sestru na sebe a můj Alfa mi řekl: „Sedm let uteče jako voda.“ Zatímco jsem za ni pykala ve vězení a přišla o nenarozené dítě, můj Alfa, můj druh, ji držel v náručí a říkal: „Miluji tě.“ Po propuštění jsem vlastníma rukama přetrhla naše pouto duší a odešla do válečné zóny. Později, plný lítosti, svíral mé boty a v slzách volal: „Má Luno.“ Pohladila jsem si velké těhotenské břicho a řekla: „Promiň, ale už nosím dítě tvého staršího bratra.“